Název nejstaršího období pravěku, doba kamenná, vznikl podle hlavního nástroje tehdejších lidí, opracovaného kamene, nazývaného pěstní klín. Starší doba kamenná trvala velmi dlouho, asi dva až tři miliony let. Během tohoto období se na Zemi vyvinuli první lidé dnešního typu. První lidé na našem území začali žít asi před 50 000 lety. České země ležely v úzkém nezalesněném pásu mezi dvěma velkými ledovci. Četné jeskyně poskytovaly tehdejším obyvatelům vítanou ochranu. Byla tu dostatečná ložiska kamene pro výrobu nástrojů. Své jednoduché nástroje, třeba nože, si tehdejší lidé také velmi často zhotovovali z kostí ulovených zvířat. Žili v tlupách o 25 – 35 členech. Tlupa se pohybovala krajem, lovila živočichy a sbírala jedlé rostliny. Lidé přespávali v jeskyních nebo jednoduchých chýších z větví, kostí a kůží. Převratným objevem byl oheň, který znamenal ochranu před zimou, před zvěří i pro přípravu potravy. U lidí se rychle rozvíjela řeč. Střídaly se doby chladu (doba ledová) s obdobím tepla (doba meziledová). Každé takové období trvalo několik desítek tisíc let. V poslední době ledové žili na našem území lovci mamutů.

Asi před deseti tisíci lety skončila poslední doba ledová. Oteplilo se a podnebí začalo být podobné tomu dnešnímu. Nastala mladší doba kamenná. Před šesti tisíci lety sem přišli obyvatelé z jihovýchodu a jejich hlavní obživa pocházela z pěstování rostlin a chovu dobytka. Vznikala tu stálá sídliště, lidí přibývalo. Člověk vyráběl zbraně, nástroje, hrnce, látky i ozdoby. Na přelomu letopočtu na našem území žili Keltové.