Jan Hus kázal česky a i proto se brzy stal vyhledávaným kazatelem s obrovským vlivem na prosté věřící. Chtěl napravit církev. Přál si, aby před Bohem měli stejná práva kněží i věřící. Učil, že světská i církevní vrchnost ztrácí po spáchání těžkých hříchů právo vládnout.

Během bohoslužeb Jan Hus i řada dalších kazatelů podávali věřícím nejen hostii jako tělo Páně, ale i víno jako krev Páně. Víno ovšem podle katolíků smějí přijímat pouze kněží, věřící mají nárok jen na hostii. Přijímání pod obojí se stalo jedním ze základních požadavků stoupenců Jana Husa. Kázání husitských kazatelů prostí lidé nadšeně poslouchali. Bohatí se ovšem začali obávat o svůj majetek. Král Václav IV. nejprve Jana Husa podporoval a pomohl mu prosadit změny na univerzitě. Vydáním Dekretu kutnohorského obdrželi Češi tři hlasy v univerzitní radě místo dosavadního jednoho, a tak je cizinci nemohli přehlasovat. Změna v hlasovací proceduře ovšem vedla k odchodu německých studentů a učitelů z Prahy do Lipska, kde si založili svou univerzitu. Tím pochopitelně utrpěla prestiž Karlovy univerzity. Po jejich odchodu byl Jan Hus zvolen rektorem.

Papežovi se nelíbily Husovy radikální názory a požadavky na nápravu církve. Když Hus roku 1412 vystoupil proti odpustkům, z nichž část výnosu putovala do královské pokladny, král ho přestal chránit. Papež vyhlásil nad Husem klatbu a v Praze, kde Hus pobýval, se nesměly konat žádné náboženské obřady. Proto se Hus rozhodl, že opustí Prahu a odejde na venkov.