Prvním kovem, který se člověk naučil odlévat, byla měď. Z ní se zhotovovaly pouze menší předměty. Při tavení se do mědi dostávaly různé příměsi, mezi jinými i cín. Přidáním malého množství cínu do mědi vznikla neobyčejně tvrdá a kvalitní slitina – bronz. Z bronzu uměl pravěký řemeslník odlévat nástroje, nádoby i ozdobné předměty. Bronzové zbraně byly mnohem účinnější a daly se i zdobit. Pokud se nějaký bronzový předmět zničil, výrobce ho roztavil a vyrobil si předmět nový. Bronz sloužil zejména k výrobě šperků – náramků, spon a přezek. Nalezena ovšem byla také bronzová nádoba (koflík) a bronzové části zbroje. Vyráběny bývaly zejména štíty, pancíře, nákolenice a přilby.

V této době se také začíná rozvíjet obchod. Obchodovalo se se solí, zlatem, mědí nebo jantarem. V pozdější době se lidé naučili tavit železnou rudu a vyrábět předměty ze železa. Nalezišť této suroviny bylo více a i výroba byla snazší. Železné předměty se ovšem nedochovaly v tak dobrém stavu jako bronzové. Dále se rozvíjejí řemesla, na polích se začíná pěstovat oves a žito. Vzrostl také význam chovu koně. Lidé je využívali k jízdě nebo je zapřahali do vozu. Vzniklo nové řemeslo – kolářství. Vozy se používaly také ve válkách.