Obydlí zemědělců

Několik set tisíc let se lidé živili pouze lovem a sběrem plodů a rostlin. Tehdy pokrýval část povrchu Evropy ledovec. Před dvanácti tisíci lety se začalo oteplovat a ledovec ustupoval. Zvěř začala ubývat, a tak lidé hledali nové způsoby obživy. Naučili se pěstovat rostliny, ochočili zvířata, budovali si stálá obydlí. Nastalo období, kterému říkáme mladší doba kamenná.

Základním materiálem pro stavbu domu bylo v té době dřevo. Obvod stavby tvořily zatlučené kůly, mezi ně vpletli lidé proutí a vše omazali jílovitou hlínou. Střechu tvořila dřevěná konstrukce pokrytá slámou. Délka domů byla 8 – 45 metrů, šířka 6 – 8 metrů. Uvnitř byly domy rozděleny na tři prostory: stáj či zásobárnu, obytné prostory a sýpku (skladiště).

Lidé káceli a vypalovali lesy a do takto vzniklé půdy s popelem vysévali obiloviny (pšenici, ječmen a proso), luštěniny a len. Nářadí, které používali, bylo stále jen ze dřeva nebo z kamene. Chovali kozy, ovce, vepře i krávy. Zahájili přeměnu území z listnatého pralesa v kulturní krajinu. Od této doby až dodnes je zemědělství hlavním zdrojem obživy obyvatel na našem území.