Český stát se začíná formovat za panování knížete Bořivoje, který se ujal vlády v 9. století v sídle přemyslovských knížat, na Levém Hradci. Jeho sestra se stala manželkou velkomoravského panovníka Svatopluka. Jakmile se Bořivoj oženil s Ludmilou, přijali oba i s celou družinou křest z rukou arcibiskupa Metoděje. Ludmila pocházela z Hradiště u Mšena nad řekou Pšovkou nedaleko hradu Kokořína. Byla dcerou Slavibora, knížete Pšovanů. Sňatkem s Bořivojem byly sjednoceny dva mocné kmeny sídlící podél dolního toku Vltavy a podél soutoku Vltavy a Labe. Ludmila byla velice inteligentní a rázná, vlastně díky ní na český trůn usedla dynastie Přemyslovců. Převaha jednoho rodu nad ostatními, čili centrální vláda podepřená vojenskou silou, byla v té době životní nutností. Malá samostatná knížectví by se stala snadnou kořistí okolních cizích panovníků. Přemyslovci byli silní díky tomu, že se usadili ve středních Čechách zahrnujících úrodná území kolem řek s obchodními cestami, na nichž vybírali poplatky. Tím zbohatli a měli právo si nárokovat větší moc.

Bořivoj s Ludmilou po svém křtu nechali v Praze vybudovat nové velké hradiště a sem přesídlili. Jakmile se začala Velkomoravská říše rozpadat, Bořivoj se od ní odtrhl. A právě tento okamžik považujeme za počátek samostatného českého státu. Český stát v počátcích neměl ještě svůj znak. Tuto funkci plnil rodový znak Přemyslovců – černá orlice.