Mnichovský diktát

1210Sudetští Němci v polovině září 1938 znásobili incidenty, jež na mnoha místech pohraničí přecházely do přímých střetnutí s armádou a policií. Představitelé Francie a Velké Británie vyzvali československou vládu, aby splnila Hitlerovy požadavky. 29. září 1938 se v německém Mnichově sešel Hitler se zástupci ItálieVelké Británie a Francie. S nimi dohodl odtržení Sudet od naší republiky. Mnichovská dohoda v podstatě nařídila suverénnímu státu předání velké části jeho území (Sudet) jinému státu. Zlomený a poražený prezident Beneš oznámil své vládě: „Bylo obtížné rozhodovat se, zdali přijmout podmínky Mnichovské dohody a zachránit národ, či bojovat a nechat se vyvraždit.“

Na obranu našeho státu proti Hitlerovi nedošlo. Československá vláda mnichovský diktát přijala, a tak skvěle vyzbrojené pohraniční pevnosti byly opuštěny a odhodlaná a vycvičená armáda dostala rozkaz svou vlast nebránit a ustoupit. V hustém lijáku se kolony demoralizovaných vojáků vlekly od hranic do nitra země. Sudety, které byly vždy českým územím, byly obsazeny německým vojskem a připojeny k Německu. S územními požadavky přišly i Maďarsko a Polsko.

Z velkých částí našeho území začal odsun českého obyvatelstva do vnitrozemí. Masy uprchlíků přeplňovaly silnice, plahočily se na východ a na sever, do nitra státu, který zbyl z Československa. Německá armáda se přehnala opuštěnými českými pevnostmi do Sudet. Edvard Beneš, hlavní strůjce kapitulace, odstoupil z funkce prezidenta a 5. října 1938 odletěl za hranice do exilu. Díky zradě Francie a Velké Británie nastal konec první republiky. Hitler, nadšený úspěchem, okamžitě začal připravovat likvidaci zbytku Československa.

vlevovpravo