Česká dvorská kancelář jako nejdůležitější úřad zemí České koruny se postupně dostala do rukou katolíků. Nespokojenost s vládou Habsburků stále narůstala. Císaře Matyáše především zajímalo, kolik peněz získá na daních. Sídlil ve Vídni, v Praze místo něj vládli jeho úředníci. Těm bylo porušování starých zemských svobod lhostejné. Čeští protestantští stavové se v květnu 1618 sešli v Praze na sněmu. Vyslali své zástupce na Pražský hrad k jednání s královými místodržícími. Při jednání zde došlo k prudkému sporu, při kterém byli dva císařští úředníci spolu se svým sekretářem vyhozeni z okna. Všichni tři tuto defenestraci (z němčiny: Fenster = okno) přežili.

Ačkoliv vzbouřenci oznámili, že jejich čin není namířen proti panovníkovi, odňali přesto správu země místodržitelům a svěřili ji vlastním zástupcům. Tak byla zahájena otevřená vzpoura proti Habsburkům. Zemský sněm prohlásil, že již nechce, aby českému království vládl habsburský panovník a začal shromažďovat vojsko. Podporu získali čeští stavové ve Slezsku a Horní Lužici, naopak Moravané se odmítli na vzpouře podílet.