Celou zemí zmítaly přetrvávající spory mezi měšťany a šlechtici o výsady. Šlechta bohatla a vzrůstala i její moc. Kolem roku 1500 se začalo rozvíjelo podnikání. Města i šlechta dostávala nejrůznější práva – privilegia. Mohla pořádat trhy, vařit pivo, tavit železo, vybírat cla a mýta, pokud přes ně projížděli kupci. Tato práva uděloval svými listinami král. Šlechta se zaměřovala na chov ryb, budovala proto rybníky a umělé strouhy. Spory mezi městy a šlechtou se Vladislavovi nepodařilo vyřešit až do své smrti roku 1516. Podařilo se to až jeho nástupci, Ludvíku Jagellonskému.

Důležitá byla za vlády Jagellonců těžba stříbra. V Kutné Hoře se ze stříbra razily mince pro královskou pokladnu – groše. Další bohaté doly byly otevřeny u Jáchymova. Ludvík Jagellonský se stal českým a uherským králem v deseti letech. Jeho vláda ovšem netrvala dlouho. V roce 1526 vtrhla do Uherska turecká vojska. Ludvík se musel bránit. Nepodařilo se mu ale shromáždit dostatečně silnou armádu a v bitvě u Moháče byl po necelých dvou hodinách poražen. Chtěl se zachránit útěkem, ale cestou spadl z koně a nalezl smrt v močálu.