Hradiště

Postupným oteplováním docházelo k proměnám v přírodních podmínkách i v životě lidí. Rolníci chovali početnější stáda, obdělávali větší plochy a naučili se zpracovávat první kovy – zlato, stříbro a měď. Začali si budovat příbytky na příhodných návrších chráněných roklemi nebo prudkými svahy. Kolem domů si navíc budovali val ze dřeva a hlíny. Takovéto hradiště poskytovalo svým obyvatelům a zemědělcům z okolních osad ochranu před nepřáteli v případě nebezpečí. Pro hradiště můžeme také užít označení vesnice. Tvořilo ji až pět dlouhých domů. Uvnitř byl dům rozdělen na předsíň a několik místností, zvenku býval přistavěn vchodový přístřešek.

Mimo dům bylo ohniště a kuchyňská pec, odpadní jáma i sila na zrno. V jednom domě žila širší rodina tvořená rodinou matky a rodinami jejích dcer.

Dřevěná palisáda a hliněný val s příkopem kolem hradiště plnily funkci obrannou, ale i magickou. Vymezovaly totiž ovládnutý, přisvojený prostor vůči okolní volné krajině. Hradiště bylo souvisle obýváno asi 15 let. Poté bylo znovu postaveno o kousek dál. To souviselo s obhospodařováním polí v okolí a postupným vyčerpáním živin. Vesnice se vždy stěhovala za nově založenými poli a pohybovala se tak v jakémsi kruhu. Po asi padesáti letech se vracela na svoje původní místo. Všechny vesnice byly budovány na březích řek či potoků, nebo na vyvýšených místech blízko nich.