Reformy Marie Terezie a Josefa II. se postupně promítaly i do vesnického života. Tehdejší vesnice představovala seskupení několika jednoduchých chalup s doškovými střechami a malými okny. Venkované se rozdělovali podle majetku na sedláky, rolníky a na bezzemky, kteří si pronajímali kousek půdy od sedláků nebo od obce. Žili tu také úplně nemajetní lidé, čeledíni a děvečky, kteří pracovali za stravu a byt u sedláka. Žili tu také žebráci, závislí na darech spoluobčanů.

Venkovské domy byly stavěny z vepřovic, které si lidé sami zhotovovali ze sušené hlíny. Později se stavělo z pálených cihel. Součástí venkovských stavení býval dvůr, kde se nacházely chlévy, kurník a komora pro hospodářské nářadí. Dvůr býval ukončen stodolou, přes kterou se vcházelo do zahrady. V zahradě se pěstovaly ovocné stromy a včelaři zde měli své včelstvo. V zadní části dvora bývala studna.

I po zrušení nevolnictví v roce 1781 museli poddaní nadále robotovat. Znamenalo to, že kromě práce na vlastním poli byli nuceni několik dní v týdnu zadarmo pracovat na polích patřících vrchnosti. Zvláště v době setí a sklizně bývala robota na panském tíživá. Vedle roboty měli poddaní ještě další povinnosti: vrchnosti a panovníkovi museli odevzdávat díl z toho, co sami vypěstovali. Rolníci lpěli na starých způsobech obdělávání půdy. Při nich se stále udržoval úhorový systém, kdy se jedna třetina půdy neobdělávala a ležela ladem, aby si odpočinula. Zemědělství bylo hodně zaostalé. Na polích se pěstovaly obilniny s nízkými výnosy. Jen postupně se začalo s výsadbou brambor. Nadále se používalo primitivního zemědělského nářadí, motyk, srpů, kos. Oralo se háky nebo málo výkonnými pluhy, často taženými i lidmi. Obilí se vesměs žalo srpy a vázalo se do snopů. Pak se stavělo do mandelů a panáků. Proschlé obilí se na žebřiňácích sváželo do stodol. Tam se v zimě pomocí cepů mlátilo. Vymlácené zrno se čistilo prohazováním pomocí širokých lopat a poté pomocí sít. V plátěných pytlích se nakonec skladovalo na sýpkách. Zemědělství hrálo ve výživě venkovanů prvořadou roli. Lidé si toho byli vědomi, a proto prosili v procesích o úrodu.