Nejznámější tělovýchovný spolek Sokol byl založen v roce 1862 Dr. Miroslavem Tyršem. Stal se spolkem, který byl v krátké době založen v každém českém městě a později i na vesnici. Pořádal veřejná cvičební vystoupení. Nezaměřoval se jen na sport, sehrál také důležitou roli v kultuře. Ve městech si sokolské spolky stavěly svoje tělocvičny – sokolovny. Ty sloužily sportu, výstavám, besedám, probíhaly tu plesy i politická shromáždění. Zástupci všech sokolských spolků se pravidelně sjížděli do Prahy na sokolské slety. Program sletů tvořila společná hromadná cvičení.

Prvním starostou Sokola se stal Jindřich Fügner. Veřejné cvičení se poprvé uskutečnilo 5.března 1862. Ženy začaly cvičit po boku mužů od roku 1869.

Velký rozmach zažilo i české školství. Povinná školní docházka byla rozšířena ze šesti na osm let. Vedle husté sítě obecného školství vznikaly i měšťanské školy, odborné školy a ve větších městech gymnázia a reálky. Koncem 19. století skoro všichni obyvatelé českých zemí uměli číst, psát a počítat. Byli gramotní. V roce 1882 byla pražská univerzita (dosud pouze německá) rozdělena na českou a německou. Samostatná česká univerzita začala vychovávat české vzdělance. Působila na ní řada českých vědců, největšího věhlasu si získal profesor Tomáš Garrigue Masaryk. Masaryk se stále více přesvědčoval, že bude nutné změnit uspořádání rakouské monarchie. Nejdříve byl pro zachování Rakouska jako pevné opory proti dvojímu nebezpečí pro český národ (Německo a Rusko). Současně však chtěl, aby se Rakousko přebudovalo na demokratickém základě ve stát svobodných národů. Postupně však poznával, že tuto představu nebude možné provést. Proto se postavil do čela boje za samostatný český národní stát.