Karel si české země zamiloval a snažil se je povznést na úroveň vyspělých evropských států. Z Prahy se stalo jeho sídelní město a centrum království. Postupně jednáním či výhodnými sňatky rozšiřoval území zemí Koruny české (například o Horní Falc, Braniborsko, Dolní Lužici). Karel IV. byl celkem čtyřikrát ženatý – s Blankou z Valois (měl s ní dvě dcery), Annou Falckou, Annou Svídnickou (princ Václav IV.) a Alžbětou Pomořanskou (šest dětí, z nich jmenujme syny Zikmunda a Jana).

Karel IV. se při obnově země nevěnoval jen Praze. Z mimopražských staveb připomeňme alespoň hrad Karlštejn, který měl sloužit především k uložení cenných předmětů, především korunovačních klenotů Svaté říše římské. Císař ho nechal postavit v roce 1348. Osobně dohlížel na jeho dostavbu a řídil i výzdobu interiérů, především hradních kaplí. Na výzdobě Karlštejna pracovala celá řada umělců, především malířů. Ti vytvořili unikátní díla. Stavba hradu byla dokončena v roce 1365. Ochranu hradu mělo na starosti 22 rytířů vybavených koňmi a 18 pěšáků z řad poddaných. Šest hlásných mělo za úkol zvonit zvoncem, přiblížil-li se někdo na dohled.

Císař podporoval také malířství, sochařství a literaturu. Velkou zásluhu má na růstu vzdělanosti – v Praze založil univerzitu se čtyřmi fakultami – teologickou, právnickou, lékařskou a filosofickou. Byla to první vysoká škola ve střední Evropě. Přicházeli na ni v hojném počtu profesoři a studenti ze zahraničí. České země prožívaly ke konci panování Karla IV. nebývalý rozkvět díky rozvoji hospodářství a obchodu, ale také proto, že bylo pečováno o pořádek a dodržování zákonů. Karel IV. zemřel roku 1378. České země ztratily svého nejvýznamnějšího panovníka, který dovedl české království k vrcholnému rozkvětu.