Zásoby stříbrné rudy v Kutné Hoře se vyčerpávaly, těžilo se ještě v zatím bohatých nalezištích v Jáchymově. Rolníci dodávali na trh stále větší množství obilí, velkého rozkvětu dosahovalo rybníkářství, rozšiřoval se také chov ovcí na vlnu, produkce masa a mléčných výrobků, těžba dřeva. Pro městské i šlechtické hospodaření bylo velmi výnosné vaření piva. Královský dvůr vaření piva podporoval, protože z něj měl zisky plynoucí do královské pokladny. Takzvané posudné byla peněžní daň z každého sudu piva uvařeného na prodej. Fungování tohoto systému značně záviselo na schopnostech správců jednotlivých panství. Tak vznikala vrstva velmi dobře placených profesionálních úředníků.

Z městských řemesel byla nejdůležitější výroba sukna a plátna. Obojí se vyváželo do okolních i vzdálených zemí. Řemeslníci stejných profesí se sdružovali do spolků – cechů. Příslušníci nejvýznamnějších šlechtických rodů v této době přestavovali staré hrady na pohodlnější sídla, nebo si stavěli nový typ obydlí – zámky. Nižší šlechta si stavěla menší a skromnější sídla – tvrze. Byl to vlastně velký dům doplněný nezbytným opevněním.