Československo prožívalo v prvním desetiletí svého trvání hospodářský rozmach. Ten, kdo poctivě pracoval, dostával slušnou mzdu a mohl dosáhnout dobrého postavení v zaměstnání. Lidé si vážili vzdělání a zručnosti. Velký pokrok učinilo také zemědělství, protože většina velkostatků, které patřily dříve cizí šlechtě, byla rozdělena drobným rolníkům. Přesto tu stále převažovala namáhavá ruční práce často trvající od slunka do slunka. Ze zemědělských produktů se ve světě staly známými český cukr, pivo a chmel. Na počátku třicátých let však nastala hospodářská krize a nezaměstnanost. Klesal odbyt zboží a s ním i výroba. Život mnohých dělnických rodin se velmi zhoršil, žily jen z nízkých podpor v nezaměstnanosti. Ve školách dostávaly chudé děti zdarma přesnídávky a polévky.

Hospodářské napětí přispělo k vyhrocení národnostních problémů, zejména v Sudetech a na Slovensku. Slovenská Hlinkova ľudová strana od první poloviny třicátých let vedla zápas za samostatnost Slovenska. Němečtí obyvatelé zase stále častěji obraceli svou pozornost k sousednímu Německu, v němž se v roce 1933 dostal k moci Adolf Hitler. Ten se netajil snahou sjednotit všechny Němce v jednom státě a toužil po novém životním prostoru ve východní Evropě.