Židé v Protektorátu Čechy a Morava byli hned od počátku nacistické okupace postupně systematicky vyřazováni z hospodářského i společenského života. Ústředna pro židovské vystěhovalectví se zprvu snažila Židy donutit, aby emigrovali do zahraničí. Pak však změnila strategii a začala připravovat realizaci tzv. „konečného řešení židovské otázky“. Ústředna donutila pražskou židovskou náboženskou obec poslušně vykonávat nacistická nařízení a podílet se na deportacích Židů do koncentračního tábora Terezín. Deportace začaly na podzim 1941 a na počátku roku 1943 bylo na svobodě už jen na tři tisíce protektorátních Židů.