Jednou z největších ztrát pro české země byl odchod mnoha vzdělaných lidí do ciziny. Odcházeli proto, že nechtěli přijmout násilně vnucovanou katolickou víru. Byl mezi nimi jeden z tehdejších největších učenců, poslední biskup českých bratří Jan Amos Komenský. Po bitvě na Bílé hoře se nejprve ukrýval u pánů ze Žerotína, ale nakonec musel odejít do polského Lešna. Zde vyučoval a věnoval se usilovně psaní knih. Do nich ukládal své vědomosti a myšlenky. Knihami se proslavil v celé Evropě. V několika zemích pomáhal při nápravě školství, dopisoval si s řadou učenců. Konec života strávil u přátel v Nizozemsku a tam je také pochován.

Jan Amos Komenský se narodil v Nivnici na Moravě, dětství prožil v Uherském Brodě. Studoval na latinské škole v Přerově a poté na univerzitách v německých městech Herborn a Heidelberg. Pracoval jako učitel – působil například na škole ve Fulneku. Za školou na zahradě choval včely a pěstoval ovoce. Vodil sem učit z těsných tříd své žáky. Přemýšlel, jak by měl učitel žáky co nejlépe vyučovat. Výuka měla probíhat klidně a nenásilně jako přírodní děje, škola neměla být místem strachu a násilí. Do školy měly chodit všechny děti, tedy i dívky. Měly se zpočátku učit v mateřském jazyce. Vyučování mělo být názorné s využitím modelů nebo obrázků.

Komenský působil také jako biskup Jednoty bratrské. Jako nekatolík musel po porážce českého stavovského povstání, tak jako tisíce dalších exulantů, odejít z Čech. Zpět do země se už nikdy nevrátil. Procestoval celou Evropu, navštívil Anglii, pracoval v Polsku a v Maďarsku, zdržoval se ve Švédsku. Poslední léta života strávil v Holandsku, kde také zemřel. Pochován je v Naardenu. Ve svých dílech uvažoval především o tom, jakou cestou má lidstvo dojít ke své nápravě. Domníval se, že jedině prostřednictvím výchovy a vzdělání. Jeho nejlepší umělecké dílo se nazývá Labyrint světa a ráj srdce. Velký ohlas měly jeho učebnice a pedagogické práce, například Brána jazyků otevřená a Svět v obrazech. Bývá nazýván Učitelem národů.

Vyhnání starobylých šlechtických rodin, které ztělesňovaly propojení historie českých zemí se současností a které byly nositelkami národních tradic a vzdělání, bylo nenapravitelnou ztrátou. Český národ byl tak citelně poškozen.