Města začala koncem 19. století rychle růst. Nebylo snadné docházet za prací, zábavou nebo obchodem pěšky. Když 18. července 1891 vyjela v Praze do ulic poprvé elektrická tramvaj, bylo jasné, že z výstavní atrakce se brzy stane běžná potřeba. Postupně vytlačila pomalou koňskou dopravu. Už v roce 1896 zahajoval František Křižík provoz elektrické dráhy z Karlína do Libně. První tratě počítaly především s cestujícími zaměstnanými ve velkých továrnách. Jejich jízdní řád byl přizpůsoben pracovní době dělníků.

Elektrická tramvaj nebyla posledním slovem hromadné městské dopravy. V roce 1909 vyrazily do ulic větších měst městské autobusy, které dodávala mladoboleslavská firma Laurin a Klement.