České stavovské povstání bylo začátkem války trvající třicet let. Válečné úspěchy Habsburků vzbudily obavy v řadě evropských zemí. Ty se spojily v boji proti nim. Válka se postupně rozšiřovala z Čech a Moravy i do Uher a Německa. Habsburkové byli několikrát poraženi, jinde zase zvítězili. Strach z nepřátelských vojsk a násilné pokatoličtění vyhánělo obyvatele českých zemí z domovů. Na mnoha místech překračovali hranice a mířili do ciziny. Jindy zase spolu se saskými či švédskými vojsky mířili zpět do Čech – doufali, že dostanou nazpět svůj majetek a budou moci žít ve své zemi.

Nakonec třicetiletá válka skončila bez vítězů. Mír uzavřený v roce 1648 přijaly všechny válčící země s velkou úlevou. Habsburkové si udrželi vládu v celé své říši. České země ovšem během války značně trpěly. Procházela jimi neustále vojska různých armád, která loupila a vyžadovala, aby je obyvatelé živili a platili jim výstroj a výzbroj. Zaniklo množství vesnic, ve městech ubylo obyvatel, mnozí lidé přišli o veškerý svůj majetek, upadala řemesla, nebylo s čím obchodovat. Všude hrozil hlad a nemoci.