Spojenci ve válce proti fašistickému Německu – Spojené státy americké, Sovětský svaz a Velká Británie – v roce 1944 vítězily a osvobozovaly stále větší území. S blížící se frontovou linií narůstal i odpor v našich zemích. Od jara 1944 se vedly na Slovensku úvahy o tom, že je třeba připravit akci ulehčující postup Rudé armády a zároveň tak rehabilitovat ostudné spojení Slovenské republiky s nacisty. Vojenské ústředí Slovenské národní rady připravilo povstání, které však vypuklo předčasně. Koncem srpna 1944 vydalo vojenské ústředí v Banské Bystrici rozkaz posádkám slovenské armády, aby začaly ozbrojený boj proti Němcům.

Adolf Hitler poslal na Slovensko početná vojska, aby povstání utopila v krvi. Slovenští vlastenci se statečně bránili. Vysílač v městě Banská Bystrica hlásil do celé Evropy, že Slováci bojují o svobodu. Po jejich boku se bojů zúčastnilo i mnoho Čechů. Na konci října se Němcům podařilo povstání potlačit, ale zbytek bojovníků přešel do hor a orientoval se na partyzánský způsob boje. Slovenské národní povstání bylo Němci rozdrceno, řada účastníků byla popravena, ale partyzánský boj ohrožoval nacisty až do příchodu Rudé armády.