Povoláním brabenář

brabenarBrabenář se vypravoval do lesa, kde sbíral mravenčí kukly. Bohatým obyvatelům měst je prodával jako krmení pro ptáky. V 15. století chovali měšťané v klecích zpěvné ptáky. V mnoha oknech tehdy visely pěkné klece se slavíky, kanárky, hýly, kosy či skřivany. Mravenčí kukly prý byly ta nejlepší strava pro spolehlivé ptačí výkony, a kdo chtěl, aby jeho ptáček trylkoval, krmil ho právě touto stravou.
Při sběru mravenčích kukel musel nejprve brabenář otevřít horní vrstvy mraveniště. V těch se obvykle nacházela vajíčka. Tuto vrstvu pak prosíval přes sítko, pod které rozprostřel šátek. Na něj při tom propadávaly kukly i s mravenci. Cípy šátku poté nahoře svázal, aby mravenci neunikli ven a mohli pod přidané chrastí naklást další vajíčka.
Lenivější brabenáři vymýšleli nejrůznější zlepšováky. Když například proseli jednu várku mraveniště, vytvořili kruhový příkop a naplnili ho vodou. Na ostrůvku vzniklém uprostřed vyhrabali díru. Tu naplnili roštím. Mravenci automaticky nosili své kukly tam. Poté stačilo roští vyprázdnit do pytle. Za jeden den nasbíral brabenář i pět kilogramů vajíček. Vydělával tak víc než zedník.
Lesní úřady nakonec zakázaly povolání brabenáře kvůli úbytku mravenců, aby nebyla narušena ekologické rovnováha.

vlevovpravo