Zemědělci se v mladší době kamenné naučili využívat nové druhy kamene a obrábět ho hlazením, broušením a vrtáním. Provrtaný otvor sloužil k nasazení na dřevěnou násadu, a tak vznikla sekyra, přičemž opačná strana opracovaného kamene sloužila jako kladivo. Sekeromlat byl zbraní i pracovním nástrojem. Tyto kamenné nástroje se běžně používaly. Trvalo mnoho let, než lidé objevili zpracování kovů a jejich odlévání. Jakmile si lidé osvojili techniku zpracování bronzu a železa, vyráběli nástroje a zbraně i z těchto materiálů. Bronz sloužil zejména k výrobě šperků – náramků, spon a přezek. Nalezena ovšem byla také bronzová nádoba (koflík) a bronzové části zbroje. Vyráběny bývaly zejména štíty, pancíře, nákolenice a přilby. Podle první široce rozšířené slitiny, bronzu, se toto období vývoje lidské civilizace nazývá doba bronzová.

Ještě lépe než bronz se k výrobě zbraní, nářadí, nástrojů a šperků osvědčilo železo. Počátek jeho užívání nám vymezuje poslední období pravěku, dobu železnou. Železo sloužilo především ke zhotovení běžných výrobků – nalezišť této suroviny bylo více a i výroba byla snazší. Železné předměty se ovšem nedochovaly v tak dobrém stavu jako bronzové. Železné užitkové nástroje se v podstatě beze změny tvaru používají dodnes – například srpy, kosy, krumpáče, kleště, řetězy, pily a další. Lidé již také uměli tkát látky a šít z nich oděvy. Rolníci postupně získávali při stavbě domů, práci na poli i chovu dobytka velké množství zkušeností a dovedností.