Na jihu Čech se v roce 1371 narodil v malé vesničce Husinci muž, který změnil nejen Čechy, ale i tehdejší Evropu. Jmenoval se Jan Hus. Žil v chudé rodině, poznal především bídu. Díky svému nadání studoval na pražské univerzitě, stal se nejprve bakalářem a poté mistrem svobodných umění. Byl vysvěcen na kněze a kázal v kapli Betlémské. V té době se spřátelil s Jeronýmem Pražským, jenž vystudoval v Anglii a poznal zde dílo Jana Viklefa. Seznámil se s jeho knihami, v nichž byly kritizovány nepřístojnosti, kterých se dopouštěla církev. Jan Hus počal ve svých kázáních mluvit o církevních zlořádech.

„Lidé žijí hříšným životem, porušují svatá přikázání, ale jsou-li bohatí, koupí si odpustky a je jim odpuštěno. Máme dva papeže a oba jen shánějí peníze na válku. Ze svaté víry dělají kramářský obchod. S kněžskými úřady se kšeftuje jako u koňského handlíře. Církev vydělává velké peníze a s prostým lidem nemá nikdo slitování.“ Betlémská kaple byla při všech kázáních plná lidí. Jan Hus jim mluvil z duše. Dokázal pojmenovat věci, nad kterými i oni přemýšleli.

Na venkově, ale hlavně v Praze rostla nespokojenost stále víc. Pražští faráři podali na Husa stížnost. Arcibiskup se snažil celý spor urovnat. Situace v Praze se však stále zhoršovala a v celém českém království rostly nepokoje. Nepomohlo, že Hus byl vykázán z Prahy na venkov. O jeho kázáních pod širým nebem se vyprávělo po celých Čechách. Lidé za ním chodili ze širokého okolí.

Do německé Kostnice byl svolán velký církevní sněm, který měl v církevních záležitostech zjednat pořádek. Na něj byl povolán i Mistr Jan Hus. V říjnu roku 1414 se vydal do Kostnice se svými přáteli Petrem z Mladenovic, Janem z Chlumu a Václavem z Dubé. Jakmile dorazili do Kostnice, začal si Jan Hus připravovat svou obhajobu před sněmem. Kostnicí se začaly šířit zvěsti, že se Hus chystá uprchnout. Proto byl zatčen a uvězněn v dominikánském klášteře. Půl roku strávil ve vězení. Nakonec se přece jen slyšení před církevními hodnostáři domohl.

Církevní představitelé ho ale neposlouchali, okřikovali ho a spílali mu. Vyzvali ho, aby své názory odvolal. Mistr Jan Hus to odmítl. Proto byl odsouzen k smrti a hned příští den předán světské spravedlnosti a jako kacíř upálen na hranici. Jeho popel byl vhozen do Bodamského jezera, aby po něm na světě nezůstala žádná stopa.