Králem byl Ladislav korunován ve svých třinácti letech, roku 1453 v Praze. Obyvatele Prahy nadchl. Projížděl pražskými ulicemi ve zlatém kočáře za doprovodu tří tisíc jezdců, měl dlouhé vlnité blonďaté vlasy, černé oči a na všechny se usmíval. Po korunovaci se usadil ve staroměstském Králově dvoře. Odtud se každé ráno vydával na mši do chrámu svatého Víta na Pražský hrad. Jiří z Poděbrad s ním prý musel sdílet ložnici, protože byl vyděšený zvěstmi o strašlivých kališnících. O dobrém vztahu těch dvou svědčí i to, že Ladislav říkal Jiříkovi otče, zatímco on ho směl nazývat synem.

Ladislav zemřel 23. listopadu roku 1457 uprostřed svatebních příprav na leukémii. Ještě prý stačil poděkovat Jiřímu z Poděbrad za dobré služby, které mu prokázal a požádal ho, aby dál pečoval o zemi. Jeho ostatky byly den poté vystaveny, aby se každý mohl přesvědčit, že je opravdu mrtvý. Lidé tomu totiž nechtěli věřit.