Jitka ze Schweinfurtu

jitka1Z brány kláštera ve Schweinfurtu vychází průvod dívek a mezi nimi půvabná Jitka v šarlatové kápi. Najednou mezi ně vtrhne muž, popadne dívku, přes její zoufalé výkřiky ji hodí na koně a ujíždí pryč k české hranici. Mniši se sice snaží dívku bránit, ale proti ozbrojenému rytíři nemají šanci.
I ve středověku je únos hrdelní zločin. Církev ho považuje za těžký hřích. Únosce musí počítat s tím, že ho budou pronásledovat všichni muži z dívčina rodu. A dívka se musí kát v klášteře. A na nějaký sňatek nemůže být ani pomyšlení. Muž, který Jitku unesl, se jmenuje Břetislav, syn českého knížete Oldřicha. Jenže jeho matka není zákonitá, církví stvrzená knížecí manželka, ale pradlena Božena. Takže Břetislavovo mocenské postavení není takové, aby byl vhodnou partií pro významné Babenberky, z jejichž rodu pochází unesená Jitka. Ovšem Oldřich je mocný kníže a svého syna uznává. Dostává se mu nejlepší šlechtické výchovy, umí zacházet s mečem, kopím, oštěpem. Fyzickou zdatnost pěstuje lovem, má svou vlastní družinu stejně starých jinochů. Otec ho vychovává pro politiku i správu státu. Ještě jako mladík dostává od otce do správy Moravu.
„Kam jedeme?“ ptá se dívka, když ji před úsvitem mladík budí. „Ke mně domů, na Moravu. Je to ještě daleko, musíme jet.“ Jitce se Břetislav začíná líbit. Něco jiného je být manželkou muže, který ji k tomu donutil, nebo muže, kterého je možné milovat. „Bude možné ho milovat,“ rozhoduje se Jitka. Udělá tak radost příbuzným obou mladých lidí. Je možné, že o všem předem věděli, a možná to i naplánovali.
jitka3Babenberkové a Přemyslovci jsou evropskými spojenci. A nejlepší ke stvrzení spojenectví je svatba. Jenže šlechtický sňatek má svá pravidla a právě pro urozenou Jitku není možný pro Břetislavův nestandardní původ. Jenže Břetislav bude českým knížetem, takže to bude třeba zařídit. Oldřichův partner z bavorské strany, Adalbert nesmí oficiálně svatbu s levobočkem dopustit, aby neponížil v očích ostatní šlechty a církve celý rod. S Oldřichem a Břetislavem vymýšlejí plán, o kterém je zpravena i Jitka: „Vezmeš si na sebe šarlatovou kápi, až půjdete s ostatními dívkami z kláštera. On tě tam bude čekat. Budeš křičet a bránit se, ale nesmíš spadnout z koně.“
A tak Břetislav Jitku lehce pozná, i když ji předtím nikdy neviděl. Vojáci se za ním vydávají jen tak naoko. Po návratu na Moravu si Břetislav hned bere Jitku za manželku, takže se oba vyhnou přísným trestům. Jak se časem ukazuje, Jitka je dobrá volba. Břetislavovi dává pět synů a je mu celý život oddanou manželkou.

vlevovpravo