Život ve městě

0807Většina měst měla svůj základ ve starších osadách. V průběhu let se měnila jejich podoba, vznikala ovšem i města nová. Podle toho, kdo je založil, můžeme rozlišit města královská nebo poddanská, zakládaná šlechtou či církví. Uvnitř města bylo centrem všeho dění náměstí neboli rynek, k němuž se sbíhaly hlavní ulice. Nejvýznamnější budovou byla radnice, kde zasedali konšelé v čele s purkmistrem. Řídili chod města, dohlíželi na trhy, činnost řemeslníků, pořádek ve městě. Zámožní řemeslníci a obchodníci měli své domy na náměstí a v nich, podobně jako šlechta, pohodlné bydlení. I způsobem svého života se snažili napodobit šlechtu.

Hospodářství měst bylo nemyslitelné bez různých forem obchodu, provozovaných měšťany. K němu byla vázána řada výsad – patřilo sem především právo konat trhy, ať pravidelné týdenní nebo „jarmarky“, výroční trhy. K pomoci rozvoji obchodu sloužilo také právo mílové, které z okolí města odstraňovalo konkurenci venkovských řemeslníků a krčem. Některá města získala i právo nuceného skladu, které nutilo projíždějící kupce k vystavení a prodeji převáženého zboží.

Král Ferdinand Habsburský prosadil po potlačení stavovského odboje proti panovníkovi některé své záměry, které postihly hlavně královská města. Ta se musela vzdát veškerého svého rozsáhlého pozemkového majetku, musela králi vydat městská a cechovní privilegia a všechny zbraně. Dále se musela zavázat k placení stálé daně z výroby a prodeje piva (posudného) a zaplatit vysokou peněžní pokutu. Města byla zbavena svého politického vlivu a postavení na zemských sněmech, jež získala v husitské době. Jmenováním královských hejtmanů ve venkovských městech a rychtářů v pražských městech získal panovník kontrolu nad jednáním městských rad a nad veřejným životem.

vlevovpravo