Germáni a příchod Slovanů

Germánské kmeny sídlily v Čechách a na Moravě do poloviny 5. století našeho letopočtu. Obyvatelé tu vyráběli ozdoby a přezky zdobené drahokamy. V 5. století podnikaly z Asie nájezdy do Evropy jezdecké kmeny divokých kočovných Hunů. Jejich vpády vyprovokovaly obrovské stěhování národů. Germáni odešli na jihozápad a do uprázdněného prostoru přicházejí první Slované ze své pravlasti mezi řekami Vislou a Dněprem. Slované hledali na našem území nové pastviny pro svůj dobytek.

Jejich hlavní obživou bylo pastevectví a zemědělství – byli rolníky a chovateli dobytka. Osídlili proto nejprve úrodná povodí řek. Pracovali na polích, chovali vepře, kozy a ovce, lovili divoká zvířata a ryby. Dokázali tkát látky. Centrem prvního slovanského osídlení se stala bývalá sopka Říp. Pozornost nově příchozích upoutala tím, že nebyla zalesněná (stromy tu vyrostly teprve ve 20. století). Se zbylými Germány žili v přátelských vztazích. Osídlené území dále rozšiřovali a koncentrovali se v přirozených krajinných oblastech. Hovořili společným jazykem, který nazýváme staroslověnština. V písemné podobě se nedochovala, jazykovědcům se podařilo dotvořit přibližné znění tehdejších slov.

Příchodem Slovanů končí v našich zemích období dějin nazývané pravěk a začíná nové historické období označované jako středověk.