Na přelomu 6. a 7. století bylo osídlení našeho území řídké. Počet obyvatel nedosahoval ani půl milionu. Slovanské vesnice a hradiště byly uprostřed rozlehlých lesů jako ostrůvky v moři. Obyvatelé žili v rodech, několik rodů tvořilo kmen a v jeho čele stál kníže.

V této době byli Slované sužováni kočovnými Avary. To byli pastevci žijící z chovu dobytka a válečných výprav. Přišli ze střední Asie, usadili se na území dnešního Maďarska. Kořistnické výpravy pořádali do širokého okolí, zejména do snadno přístupných rovinatých oblastí. Přepadali při nich vesnice usedlých zemědělců, loupili a odváděli zajatce, které pak nutili, aby jim pomáhali při válečných výpravách. Avaři byli velmi dobře vyzbrojeni a Slovanům se nedařilo ubránit se jejich nájezdům. Nosili vlasy v dolní části hlavy splétané do dvou copů ozdobených sponami. Šavle měli zakřivené, aby způsobovaly větší řezné rány. Jejich luky s dvojím prohnutím měly větší dostřel a průraznost. Právě v době, kdy slovanskou zemí projížděl zkušený franský kupec Sámo, se Slované proti nadvládě Avarů vzbouřili.