Velkomoravská hradiště byla za panování Svatopluka místem, kam přicházeli nejlepší řemeslníci ze střední Evropy. Ovládali zpracování železa a dalších užitkových kovů při výrobě věcí denní potřeby. Osvojili si také složité techniky jemné výroby různých šperků. Vyráběli různé předměty ze dřeva i z kovů. Při vykopávkách (zejména v Mikulčicích na jižní Moravě) nalezli archeologové mistrovské práce šperkařů – náušnice a kulovité knoflíky ze zlata a stříbra, kterým se říká gombíky. Ty byly součástí pohřební výbavy při uložení mrtvého do hrobu. Specializované dílny vyráběly sklo nebo se věnovaly řezbářství. Kováři vyráběli zemědělské nářadí a zbraně. Hrnčíři tvořili nádoby i dlaždice. V dalších dílnách vznikaly tkaniny, oděvy a obuv.

Kromě řemesel se čile rozvíjel také obchod. Velká Morava se stala důležitou obchodní křižovatkou. Obchodníci sem dováželi sůl, koření, drahé látky. Od místních obyvatel nakupovali kožešiny a kůže, stříbro, vosk. Archeologické nálezy dokazují vyspělé zemědělství, v němž se již uplatňoval trojpolní cyklus hospodaření (jařiny – ozim – úhor). Rozvíjelo se ovocnářství, vinařství a zahradnictví. V horských oblastech chovali lidé dobytek.