Přemyslovci na mnoha místech království budovali královské hrady, aby posílili svoji moc v zemi. Obývaly je vojenské posádky, které zajišťovaly bezpečnost v kraji a ochranu panovnického majetku, hranic či cest. Úředníci na hradě měli na starosti správu okolních osad. V jejich čele stál hradský správce, který řídil práci dalších úředníků. Například soudce bděl nad dodržováním práva a zákona v kraji. Hradští úředníci měli k dispozici nižší personál – biřice a strážce. Nejdůležitějšími články takovéto správy země byla ústředí v Litoměřicích, Žatci, Plzni, Hradci Králové, Kouřimi, Bílině, Mělníku, Mladé Boleslavi, Chrudimi, Olomouci, Čáslavi, Brně, Přerově či Znojmě.

Podobně jako panovník si stavěla kamenné hrady vyšší šlechta. Šlechtické hrady byly menší a skromnější. Byly budovány pouze pro potřeby šlechtického rodu. Šlechtici vlastnili půdu v okolí hradu, od poddaných rolníků pravidelně vybírali část jejich úrody nebo peněžní poplatky. Nižší šlechta si stavěla jako svá sídla malé opevněné tvrze.