O hlavní vliv na řízení českých zemí se vždy snažila vyšší i nižší šlechta, města a církev. Tyto skupiny jsou označovány slovem „stavy“. K vyšší šlechtě patřily starobylé a mocné šlechtické rody, které tvořily panský stav. Pro nižší šlechtu se ujalo označení rytíři. Každá šlechtická rodina měla svůj znak – erb. K nejznámějším českým šlechtickým rodům patřili například Rožmberkové. Městský stav tvořili měšťané královských měst. Zástupci jednotlivých stavů se scházeli na českém zemském sněmu, kde rozhodovali o nejdůležitějších problémech země – například o vybírání daní a přijímání nových zákonů. Sněmovní usnesení vstoupilo v platnost po potvrzení panovníkem.

Z roku 1529 se dochoval nejstarší souhrnný berní rejstřík příslušníků panského stavu. V něm byl uveden majetek našich šlechticů. Za velmi bohatou byla pokládána skupina šlechticů s majetkem okolo padesáti tisíc kop českých grošů. Většina českého panstva vykazovala majetek od jednoho tisíce do deseti tisíc kop grošů. Zdaleka nejbohatším mužem v Čechách byl tehdy Vojtěch z Pernštejna s majetkem ve výši čtvrt milionu kop grošů. Z rytířského stavu byli nejbohatší Trčkové z Lípy.