Keltové a jeden z jejich kmenů – Bójové (v překladu Strašní) – to jsou první obyvatelé naší země, které umíme pojmenovat. Objevili se u nás kolem roku 400 před naším letopočtem, během doby železné. Bývali až 170 cm vysocí, světlovlasí, modroocí. Byli především výborní bojovníci, ovšem mistrně ovládali také řemesla – kovářství, hrnčířství, šperkařství, sklářství. Znali hrnčířský kruh, používali řadu železných nástrojů – kladiva, kleště, nůžky, pily a hřebíky. Uměli emailovat kovy i vařit pivo, zejména z ječmene, byli zdatní obchodníci. Na našem území razili mince – zlaté plíšky miskovitého tvaru, kterým říkáme duhovky. Do příchodu Keltů byl na našem území běžný pouze výměnný obchod, při kterém se vyměňoval jeden výrobek za jiný.

Podle kmene Bójů začali Římané označovat naši zemi jako zemi Bójů – Bohemii. Pod tímto jménem vešly Čechy do povědomí Evropy po mnoho následujících staletí. Keltské kmeny byly dobře organizované na principu vojenských družin. Je o nich známo, že vedle konkrétních božstev uctívali i studánky, prameny, řeky, hory a další přírodní útvary, kterým přinášeli oběti. Keltům se na našem území líbilo proto, že se tu křižovaly obchodní cesty, byla tu úrodná půda i mnohá naleziště nerostů. Po Keltech nám nezůstalo pouze pojmenování pro Čechy, nýbrž i názvy některých řek – Jizera (Isara), Ohře (Agara), Haná (Ganna) a Otava (Atava).