Baroko a jeho závěrečné období – rokoko stylově vyčerpalo ke konci 18. století své možnosti. Bylo vystřídáno klasicismem a po něm na počátku 19. století nastupuje empír. Klasicismus dodal stavbám geometrické členění, trojúhelníkový štít a sloupové řady. Empír poté zapůsobil i na nábytek a módu. Využíval kombinaci tmavého dřeva se zlaceným či mosazným zdobením.

Klasicismus si bere vzory v antické kultuře, zvláště při využití sloupů s hlavicemi, štítů, říms a portálů. Fasády střídmě zdobí dekorační prvky, upoutá nás i nízký sklon střech. Budovy doplňují antické sochy, většinou bílé, případně doplněné jemnými pastelovými odstíny. Průmyslová revoluce přivedla lidi do měst, jejich bytová potřeba byla řešena výstavbou činžovních domů.

Klasicismus je někdy nazýván copovým slohem, protože pánové nosili paruky s copem. Na sobě mívali pohodlné kalhoty, krátké vesty a prostřižené kabáty přizpůsobené jízdě na koni. Pánská i dámská móda se zklidnila, veškeré výstřelky zmizely, počíná se stírat rozdíl mezi oblečením šlechtice a bohatého měšťana.

Ideálem klasicismu bylo opětovné obnovení rozumu a prostoty. Jedná se o návrat k zásadám umění starého Řecka a Říma. Malíři kladou důraz na postavy, zobrazují ideální typy lidí, jejich gesta, pohyb a zjev. Tím vyjadřují ušlechtilost zobrazených lidí. Mnoho námětů malíři čerpají z historie a z antických pověstí.