Podobně jako na Velké Moravě probíhalo vytváření státu i v Čechách. Mezi jednotlivými knížectvími probíhal boj o rozšíření území. Uprostřed země žili Čechové, jimž vládla knížata z rodu Přemyslovců. Prvním historicky doloženým českým knížetem je Bořivoj. V době jeho vlády patřilo Přemyslovcům už poměrně rozlehlé panství, ale na východě žili mocní Charváti a na jihu Doudlebi. Bořivoj se svou ženou Ludmilou přijali na Velké Moravě křest z rukou arcibiskupa Metoděje a slíbili šířit křesťanství ve své zemi, protože tak si zároveň upevňovali svou moc. Na hradčanském ostrohu dali vystavět nové opevněné hradiště s knížecím příbytkem a křesťanským kostelem. Tak byl založen Pražský hrad a Praha se stala sídlem Přemyslovců. Po Bořivojově smrti se stal knížetem jeho syn Spytihněv. Ten zemřel bezdětný, proto se vlády ujal jeho bratr Vratislav I.

Přijetí křesťanství bylo pro naši zemi mimořádně důležitou událostí. Začali k nám přicházet vzdělaní kněží a učili tu své žáky číst a psát. Začaly se zhotovovat první knihy s náboženským obsahem a postupně i první kroniky. Knihy se psaly ručně husím brkem na pergamen, většina byla nádherně ilustrována.