Král Vladislav II.

Záhy po smrti krále Vratislava II. nastalo dlouhé období rozbrojů. Situace se zlepšila až roku 1125, kdy na trůn usedl nejmladší Vratislavův syn Soběslav I. V předvídavé politice pokračoval i jeho synovec Vladislav II. Ten byl zvolen na český trůn v roce 1140 a chopil se vlády s nečekanou rozhodností. Spolu s německým králem Konrádem III. se zúčastnil druhé křižácké výpravy do Svaté země. Po smrti Konráda III. v roce 1152 nastoupil na říšský trůn mocný a lstivý Fridrich I. Barbarossa. Oba muži, Fridrich i Vladislav, se sblížili na císařově svatbě, kde uzavřeli tajnou dohodu: Barbarossa přislíbil českému knížeti královskou korunu a Vladislav se na oplátku zavázal podporovat císaře v boji s papežem a vzpurnými severoitalskými městy. Dohodu oba dodrželi.

11. ledna 1158 byl Vladislav II. v Řezně slavnostně korunován a stal se tak v pořadí druhým českým králem. V květnu téhož roku vyrazilo české vojsko do Itálie, aby společně s Barbarossou dobylo jedno z největších a nejbohatších evropských měst – Milán. České voje při obléhání prosluly statečností. Město bylo v roce 1162 srovnáno se zemí. Jako odměnu Fridrich Barbarossa kromě tisíce hřiven zlata a stříbra přidělil Vladislavovi nové erbovní znamení – stříbrného lva s jedním ohonem v červeném poli. Toto znamení se později stalo znakem českých králů.

I v dalších letech český král poskytoval Barbarossovi svou armádu. Český stát také zaznamenal další hospodářský rozmach, vzkvétalo stavitelství. V Praze vyrostl Strahovský klášter a také Juditin most – náš první kamenný most, který byl tehdy ve střední Evropě technickým unikátem. Svůj název dostal podle druhé Vladislavovy ženy Judity. Juditin most byl budovaný v letech 1158 – 1172 kousek od dnešního Karlova mostu. Měl již ledolamy a stavitelé na něj použili bílou pražskou opuku. Sloužil v Praze 170 let, než ho únorová obleva roku 1342 poničila natolik, že musel být zbořen.