Přemyslovský stát vznikal dlouho. Přemyslovci rozšiřovali svá území sňatky, dohodami a nejčastěji násilím. život v tehdejších dobách byl velmi drsný. Českou zemi se snažila ovládnout německá říše. Hodně zla způsobily boje o trůn mezi Přemyslovci. V 11. a 12. století je k Čechám připojena natrvalo Morava, později Lužice a část Slezska. V Praze se nachází české knížecí sídlo, na Moravě jsou knížectví olomoucké, brněnské a znojemské. Ve znaku státu je přemyslovská orlice, ke konci 12. století se objevuje v souvislosti s královským titulem Vladislava II. ve znaku lev.

V čele českého státu stála knížata z rodu Přemyslovců. O knížecí stolec se velmi často mezi muži z přemyslovského rodu bojovalo. Tuto situaci vyřešil kníže Břetislav I., který zavedl stařešinský zákon. Podle tohoto zákona se v budoucnu měl knížetem stát vždy nejstarší žijící muž z rodu Přemyslovců.

V českých zemích byly budovány hrady, které tvořily základ přemyslovské svrchovanosti. V čele stál správce, který řídil práci dalších úředníků. Kolem hradů se tvořily osady (skupiny domů). Zde se obchodovalo a provozovala se tu řemesla. Obytnou část tvořily chalupy a domy zbudované na kamenných podezdívkách z roubených kmenů s pravidelně vyměňovanými doškovými střechami. Uvnitř byla jedna velká obytná místnost. Topilo se na zemi v ohništi, spalo se na loži vystlaném kůrou a kůží. Kolem domu byly chlévy, stáje, pece a jámy na obilí. Chudáci bydleli v dřevěných chatrčích. Jídlo lidé připravovali z mouky (kaše, placky), z luštěnin a zeleniny, z masa domácích a ulovených zvířat. Na hostinách pili bohatí víno a pivo. Pokrmy sladili medem. Oblečení prostých lidí pokrývalo celou postavu. Látky byly jednobarevné. Zhotovovaly se z vlny a lnu. Převážná část českých zemí byla porostlá neprostupnými lesy. Lidé žili hlavně v nížinách kolem řek. Naprostá většina tehdejších obyvatel žila na venkově.