Na sklonku 15. století se v českých zemích začala šířit renesance. Šlechtici opouštějí hrady, které ztratily svůj obranný smysl. Místo nich si nechávají stavět pohodlné paláce a nádherné zámky. Kolem nich zakládají rozsáhlé parky se vzácnými stromy a keři. Na budovách, v zahradách i na prostranstvích ve městech se objevují sochy a zdobené kašny. Období renesance je obdobím návratu ke starověké řecké a římské kultuře, odkud si umělci brali vzor.

Zámky a paláce poskytovaly na rozdíl od hradů a tvrzí velký prostor k bydlení. V nádherně zdobených sálech se objevují kamna, povětšinou obsluhovaná z chodeb. Na počátku 16. století se začínají rozrůstat města. Jejich obyvatelé si stavějí velké domy, často si je nechávají zdobit sgrafity. Řemeslníci budovu nahodí dvěma omítkami. Spodní je tmavá, vrchní světlá. Před zaschnutím svrchní vrstvy do ní vyškrabují obrazce, nejčastěji „psaníčka“. Na renesančních stavbách nalezneme další typické znaky: domy jsou zakončeny ozdobnými štíty; okna, dveře a věžičky jsou pravidelné; okna a dveře mají pravidelné orámování.

Renesance je obdobím civilním a prostým, ovšem kromě módy. Lidé se v této době oblékají okázale, až nepohodlně. Zvláště šlechtici nosí množství doplňků a ozdob. Mnohem jednodušší oblečení mají řemeslníci, měšťané a jejich ženy.

Keramické výrobky jsou zdobené různými motivy. V renesanci se velké oblibě těší alchymie. Alchymisté si sami vyrábějí sklo, utěsňují ho směsí koňského hnoje, jílu a slaného láku. V 16. století byl již známý knihtisk. Knihy byly levnější a dostupnější, což napomáhalo rozvoji vzdělanosti. Některé knihy se ovšem psaly a ilustrovaly nadále ručně.

Renesance zdůrazňovala význam vzdělání. Ovšem i vzdělání záviselo na tom, k jaké vrstvě člověk náležel. Chudina ve městech i obyvatelé venkova byli většinou negramotní. Vesnické školy byly velmi chudé a učitel znal jen o trochu více než žáci. Největší význam měly školy městské, které poskytovaly vzdělání hlavně budoucím obchodníkům a řemeslníkům.