Za panování Václava IV. prožívá naše země úpadek. Šlechta bojuje s králem i mezi sebou. Král se dostal do sporu se svým bratrem Zikmundem. Zemi postihl mor, život chudiny se zhoršil, mocní utiskovali slabé. Církev nesmírně zbohatla a ovládala každodenní život lidí. Mnozí kněží žili v přepychu a neplnili své povinnosti. Mistr pražské univerzity Jan Hus ve svých plamenných kázáních napomínal pány i prostý lid, aby žili podle Božích přikázání. Stejně ostře kritizoval i faráře, biskupy a další „sluhy Boží“. V té době byl do města Kostnice svolán církevní sněm (koncil), na který byl Jan Hus pozván, aby tu obhájil, že jeho učení není namířeno proti církvi, že tedy není kacíř.

Jan Hus tu odmítl odvolat své názory, a tak byl 6. července 1415 na břehu Rýna upálen. Jeho smrt vzbudila v Čechách velké rozhořčení. Husovi příznivci vystoupili proti svým odpůrcům se zbraní v ruce. Z kališníků se stali nelítostní a dlouho  nepřemožitelní válečníci, před kterými se doslova třásla celá Evropa. Husité v čele s Žižkou a Prokopem Holým sice nad svými nepřáteli vítězili, ale husitské války naši zemi pustošily. Kališníci také zničili mnoho měst, kostelů a cenných památek.