V průběhu šedesátých let přicházela část komunistů s návrhy na dílčí změny v hospodářství a na uvolnění cenzury. S politickým uvolňováním vznikaly nové literární časopisy s cílem rozšířit kulturní a společenský prostor a přinášet informace ze světa. Začalo se hovořit o rozvíjení socialistické demokracie a socialismu s lidskou tváří. Značný rozvoj zaznamenala kultura, zlepšoval se život lidí. V polovině roku 1967 vystoupili proti politikům spisovatelé, kteří otevřeně kritizovali komunistickou stranu. Lidé se postupně zbavovali strachu a začali svobodně vyjadřovat své názory.

K výrazným změnám začalo docházet na jaře 1968. Cenzura byla zrušena úplně, obnovila se činnost dříve zakázaných spolků Sokola a Junáka, lidé mohli volně cestovat do zahraničí. Tato doba bývá označována jako Pražské jaro. V čele demokratických změn stál Alexander Dubček. Lidem sliboval, že bude vládnout bez teroru, hlásal budování „socialismu s lidskou tváří“. Koncem března byl zvolen prezidentem Československé socialistické republiky Ludvík Svoboda. Všechny reformy většina národa vítala, lidé chtěli získat plnou svobodu a zbavit se závislosti na Sovětském svazu. Ze Sovětského svazu a dalších socialistických zemí však zaznívala kritika vývoje v naší zemi.