Jan Žižka byl zkušený bojovník. Jeho vojsko tvořili chudí lidé, kteří neměli zbraně, ani nebyli cvičeni k boji. Proto pro ně dal upravit jako zbraně zemědělské nářadí, se kterým uměli dobře zacházet. V bitvách začal využívat nákladní vozy proti útokům rytířů na koních. Sestavoval z nich vozovou hradbu. Pokud stál husita na voze, byl ve stejné výšce jako jezdec na koni. Cepem, řemdihem nebo sudlicí se mohl bránit proti obrněným rytířům. Navíc do mezer mezi vozy umísťovali husité děla. Střelbou z nich rozráželi nepřátelské šiky. Kromě děl užívali také první ruční střelné zbraně, takzvané ručnice.

Pod vedením svých hejtmanů se husité pilně cvičili v zacházení se svými zbraněmi. Vojáky doprovázely ženy i děti. Významné postavení měli husitští kněží, kteří kázali bojovníkům a vedli je do bitev. Velkou zbraní všech husitů bylo jejich nadšení a přesvědčení, že bojují za správnou věc. Podnikali výpady do klášterů, které vždy zcela vyplenili a vypálili. Nenahraditelné škody způsobili tím, že zničili mnoho uměleckých děl. Církev proti husitům pravidelně vysílala do Čech křížové výpravy. Jejich účastníci totiž měli na svých štítech a oděvech znamení kříže. Husité všechny křížové výpravy porazili, také proto, že uměli velmi dobře využívat výhody terénu.