Bořivoj s Ludmilou se vzali asi v roce 874 nebo 875. Přestože byli pohané, byla svatba velkolepá. Na rozkvetlé louce pletla děvčátka věnečky z lučního kvítí, vázala pestré kytice a kladla je do košíčků z vrbového proutí. Ludmile vymyli vlasy heřmánkem a spletli do dlouhého copu. Ludmila vložila svou ruku do ruky Bořivoje a vzájemně se obdarovali. Bořivoj dostal červenožluté jablko, Ludmila černou slípku. Svatebčané poházeli nevěstu hrachem a obilím, aby byla bohatá a přivedla na svět kopu dětí. Poté jí ostříhali vlasy a nasadili jí ozdobný čepec se závojem. Ludmila rozvázala Bořivojovi střevíce, neboť jen tak bude navždy jeho milující ženou. Hosté se dali do radostného křiku, obětovali bůžkům, jedli, pili a tancovali za zvuků píšťal a bubínků.

Po svatbě se usídlili v Levém Hradci a měli spolu tři chlapce a tři holčičky. Jeden z nich byl Vratislav, pozdější otec Václava. Asi o osm let později se nechali při návštěvě u moravského krále Svatopluka pokřtít arcibiskupem Metodějem. Zpět do Čech si přivedli kněze jménem Kaich. Ten měl u nás šířit křesťanství. Staré legendy vyprávějí, že Bořivoj musel na Svatoplukově dvoře před přijetím křestu sedět na zemi. To ho jistě ponižovalo, proto se nechal pokřtít. Spíše se ovšem odhodlal ke křtu z politických důvodů, aby mohl se Svatoplukem jednat jako rovný s rovným. A Svatopluk si Bořivoje k sobě více politicky připoutal.

Bořivoj zemřel před rokem 890. Dožil se asi 36 let. Ludmila vychovávala své syny Spytihněva a Vratislava k umění samostatně vládnout svému lidu. Na trůn nastoupil nejprve Spytihněv. Ten zemřel bezdětný, vlády se ujal mladší Vratislav, který si vzal za ženu Drahomíru.