V poslední době ledové, asi 25 000 let před naším letopočtem, žili na našem území lovci mamutů. Tito lidé se ve stavbě těla již nijak neodlišovali od dnešních lidí. Hlavním zdrojem potravy byl pro ně lov velkých zvířat – mamutů, koní, sobů nebo bizonů. Lov velké zvěře vyžadoval spolupráci v tlupě a tedy i lepší dorozumívání s ostatními. Zdokonalovala se lidská řeč. Jak asi vypadalo tábořiště lovců mamutů?

Lovci žili ve stanech z kůží, kožešiny užívali i jako oděv a k vybavení svých příbytků. Tábořili také pod skalními převisy, stavěli si primitivní chýše. Zde nocovali, ukrývali se před lijáky a studenými vichry. K lovu používali zbraně vyrobené ze dřeva, kostí a parohů. Maso ulovených zvířat spotřebovávali postupně, část skladovali zakopané v zemi, nebo je nechali zmrznout, část sušili a udili. Kromě lovu divoké zvěře sbírali také lesní plody. Ochranu před zimou a nepohodou hledali v jeskyních. Velkým vynálezem byl pro pravěkého člověka oheň. Toho se obávala i ta nejsilnější zvířata.