Keltové žili v opevněných sídlištích, které Římané nazývali oppida. Keltové zde uprostřed opevnění měli na kamenné podezdívce důmyslné dřevěné stavby, dokonce i studny vykládané kameny a dřevem. Celé hradiště chránily široké hradby z nasucho kladených kamenů. Druhé, vnitřní pásmo opevnění, chránilo část oppida, kde žil vládce se svou rodinou a družinou bojovníků. Obránci oppid významně napomáhali bezpečnosti cest v Čechách a na Moravě. Oppida tak pomáhala dálkovému obchodu. Byla však především centrem výroby.

Proslulost si získali keltští kněží – druidové. Ti rozhodovali o všech sporech a vynášeli rozsudky. Na našich územích se rozvíjelo svébytné keltské umění – Keltové tu vyráběli spony, náramky, nákrčníky. Dokladem jejich velké zručnosti jsou nálezy sošek, šperků a nástrojů, které se v podstatě neliší od nástrojů dnešních (pila, nůžky, hrábě, zavírací špendlík). Zavedli u nás první peníze. Na přelomu letopočtu se o konec vlády Keltů v Čechách přičinily germánské kmeny, na Moravě vytlačili Kelty Římané. V české kotlině se usadil germánský kmen Markomanů (v překladu Jezdci). Na Moravu dorazili germánští Kvádové. Na našem území zůstali téměř 600 let. Kolem roku 500 je začínají nahrazovat Slované.