Síť železnic umožnila rozvoj průmyslu i zemědělství. Na každém nádraží se nakládaly a vykládaly nejrůznější výrobky. Některé podniky vyrostly v bezprostřední blízkosti železničních stanic. V českých zemích byla zřízena první válcovna železa, zanedlouho vznikly další. Současně vznikaly významné strojírny. Nejznámějším závodem byly Škodovy závody v Plzni. Inženýr Emil Škoda vybudoval z malé továrničky mohutný podnik vyrábějící stroje, mosty, motory, důlní zařízení, turbíny i zbraně. České země se stávaly střediskem průmyslové výroby v Rakousku.

K rozvoji průmyslových podniků přispívaly i peněžní ústavy – banky a spořitelny. Půjčovaly peníze na nákup strojů a surovin i na výstavbu nových továren. Železnice, mosty, tunely a silnice změnily tvář krajiny. Rostla města a jejich předměstí, kam se za prací stěhovaly tisíce lidí. Velký rozvoj zaznamenalo zemědělství, protože růst počtu obyvatel vyvolával zvýšenou potřebu potravin. Rolníci se učili využívat umělá hnojiva. Nové plodiny – cukrovka a chmel byly výnosnější. Bratranci Veverkové předvedli svůj vynález – ruchadlo – vylepšený středoevropský pluh. Rozšiřoval se chov ovcí a dobytka. Sedláci často vytvářeli společné rolnické podniky a družstva. V úrodných oblastech Polabí a na Hané vznikaly cukrovary, pivovary, lihovary, sladovny a škrobárny. Cukr i pivo se začaly vyvážet do celého světa. Potravinářské továrny se tak staly oporou podnikání.