Na Moravě proběhlo sjednocení kmenů v období let 700 až 800. Na sněmu Franské říše byli roku 822 jako zástupci Moravy jmenováni pouze Moravané. Ve Slezsku je znám kmen Holasiců. Jisté je, že na Moravě musela být v této době nejméně čtyři odlišná společenství: ve Slezsku Holasici, vedle nich Laši, jižněji Hanáci a na nejvyspělejším jihu Moravané.

V Čechách formují od 80. let 9. století vlastní stát Přemyslovci a postupně si podmaňují jednotlivé kmeny, jichž zde žila celá řada. Hovoříme proto o kmenové roztříštěnosti území.
Přemyslovci obývali střední Čechy od Řípu po Berounsko, Rakovnicko, Slánsko. Byla zde hradiska Levý Hradec, Budeč, Libušín, Tetín a v Pražské kotlině Šárka či Pražský hrad.
Lučané obývali střední Poohří, Žatecko, Stříbrsko. Vystavěli zde hradiska Rubín u Podbořan, Vlastislav, Žatec, Bílina, Dřevíč.
Sedličané obývali Poohří na západ od Lučanů mezi Kláštercem a Kynžvartem a Loketsko s hradisky Sedlec u Lokte a Tašovice.
Hbané obývali Chebsko.
Doudlebové obývali jižní Čechy. Vystavěli zde hradiska Doudleby, Starý Plzenec, Prácheň, Bechyně, Chýnov.
Zličané obývali střední Polabí, Poděbradsko, Kolínsko, Čerčansko s hradisky Libice, Kouřim, Klášterní Skalice.
Charváti obývali severovýchodní Čechy a Kladsko. Vystavěli hradiska Prachovské skály, Hradec Králové, Chrudim, Litomyšl, Kladsko.
Charvátci obývali dolní Pojizeří s hradisky Mladá Boleslav a Kanina.
Pšované byl snad původně srbský kmen, který obýval dolní tok Labe s hradisky Mělník a Stará Boleslav.
Litoměřici obývali území v okolí Litoměřic.
Děčané sídlili při Ploučnici. Vybudovali hradisko Děčín.
Lemuzové sídlili na Bílině s hradisky Bílina a Zabrušany.

K největším rivalům Přemyslovců patřili Zličané, Charváti a Doudlebové.