U domu bývalo malé políčko, které stále zarůstalo roštím a muselo se proto neustále čistit a kypřit. Proti plevelu, vysoké zvěři a dalším vetřelcům je hospodář chránil proutěnou pletenou ohradou nebo nasekanými větvemi s trním. Půdu přerýval dřevěným rádlem, tvrdě zápasil s křovinami a těžkými hroudami. Další pozemek nechal ladem. Na něm se pásl dobytek.
Na poli se pěstovalo obilí (pšenice, ječmen, žito, proso), luštěniny (hrách, čočka, bob), mák, řepa, len. Selo se ručně, semínka se rozhazovala z šátku uvázaném jedním cípem na rameni. Obilí po dozrání hospodář sklidil a uložil do jámy na obilí. Ta musela mít stěny vypálené a vystlané slámou. I tak zde obilí mohlo zplesnivět, což znamenalo katastrofu. Obyvatelé by pak nepřežili zimu.
S lidmi tu žila hospodářská zvířata: prasata, krávy, kozy, ovce a drůbež. A také psi a kočky.