V květnu 1946 se konaly první poválečné parlamentní volby. Většina představitelů nekomunistických stran předpokládala volební neúspěch komunistů. Předvolební boj byl velmi ostrý. Volby nakonec přinesly vysoké volební vítězství komunistům zejména díky jejich demagogické zemědělské politice (slíbili rozdělit zemědělskou půdu všem rolníkům). Zanedlouho se ukázalo, že výsledek voleb je nejen porážkou nekomunistů, ale i ohrožením znovuvybudování demokracie v Československu. Předseda komunistů, Klement Gottwald, byl jmenován předsedou vlády. Komunisté, podporováni Sovětským svazem, získávali stále větší moc.

V druhé polovině roku 1946 a hlavně v roce 1947 se zhoršovaly vztahy ve vládě i v parlamentu. Komunistická strana totiž začala omezovat svobody občanů. Mnoho lidí přesto komunistům uvěřilo, že když se zbaví továrníků a statkářů, bude se jim žít lépe. Prezident Beneš i nekomunističtí členové vlády Gottwaldovi ustupovali. Když komunistický ministr vnitra Nosek koncem roku 1947 propustil osm pražských nekomunistických policejních důstojníků a nahradil je členy komunistické strany, demokratičtí ministři na protest odešli v únoru 1948 z vlády. Podali prezidentu Benešovi společně demisi a vzdali se dalšího členství ve vládě.