Nezletilý Ladislav se pochopitelně nemohl ujmout vlády. Česká šlechta stála znovu před otázkou, jak zajistit vládu do doby, než Ladislav dospěje. Převahu mezi skupinami bohatých pánů získal východočeský spolek v čele s Jiřím z Poděbrad. Jiří díky své rozhodnosti v roce 1448 vojensky obsadil Prahu a prohlásil, že bude zemi spravovat za nezletilého Ladislava. Tak se stal správcem celého království místo Ladislava Pohrobka. Zemskému správci se dařilo uvádět zemi do pořádku, pečoval o bezpečnost, obnovil těžbu stříbra v Horách Kutných.

Zemským správcem zůstal Jiří z Poděbrad i po nástupu třináctiletého Ladislava Pohrobka na český trůn. Ladislav pobýval většinou ve Vídni. V sedmnácti letech, když se připravovala jeho svatba s francouzskou princeznou, Ladislav náhle onemocněl a zemřel. Po jeho nenadálé smrti zvolili páni na zemském sněmu Jiřího z Poděbrad novým českým králem. Tak se stal tento český šlechtic jediným českým králem, který nebyl z královského rodu.

Jeho hlavní starostí bylo udržet v zemi mír. Snažil se, aby tu vedle sebe žili bez nepřátelství katolíci i nekatolíci. Nikomu nedovolil obohacovat se na úkor království. Jiřímu se někdy říká husitský král. Důvodem je, že pocházel z kališnické rodiny pánů z Kunštátu. Po celých třináct let své vlády rozhodoval moudře a spravedlivě a mezi lidmi byl oblíben. Během času proti němu ovšem vzrůstalo nepřátelství katolických pánů.

Jiří po celý svůj život pokládal za nejvyšší hodnotu mír. Věděl, že v době míru se rozvíjejí řemesla, lidé mohou pracovat na polích, a protože se daří hospodářství, země bohatne. Vyslal proto poselstva k panovnickým rodům západní Evropy s návrhem mezinárodní smlouvy. Navrhoval jim, aby uzavřeli spojenectví, které by dokázalo čelit turecké rozpínavosti. Napříště se měly všechny spory mezi evropskými národy řešit jednáním a nikoliv válkami. Evropští panovníci měli založit mezinárodní spolek, který by dohlížel na dodržování míru. Posly českého krále všude přátelsky a s úctou přijali, ale snaha Jiřího z Poděbrad nakonec vyzněla naprázdno a spory se po další staletí řešily nejčastěji válkou.

Poslední čtyři léta svého života strávil vyčerpávajícím bojem s odbojným katolickým panstvem i cizími křižáckými vetřelci, do jejichž čela se postavil jeho dřívější přítel a zeť Matyáš Korvín. Protože Jiří neměl přímého nástupce, nabídl na konci života českou korunu polským Jagelloncům, aby si zajistil jejich podporu v boji s Korvínem. Jiří z Poděbrad byl posledním českým králem. Po jeho smrti v českých zemích vládnou samí cizinci.