Husitské války skončily, ale mír v zemi nenastal. Páni si rozdělili majetek církve a chovali se ještě zpupněji než dříve. Utiskovali chudé a válčili mezi sebou. Zemi chyběla pevná vláda. Po nějaké době si Češi zvolili jako krále Zikmundova vnuka Ladislava. Byl to však ještě malý chlapec, takže místo něj vládl zemský správce – mocný a bohatý Jiří z Poděbrad.

Za Jiřího v Čechách na čas zavládl mír, ale záhy znovu vypukla válka. Povstali totiž proti němu páni, kterým chtěl odebrat neprávem přisvojený královský majetek. Odbojní páni našli zastání v uherském králi Matyášovi. Jiří nakonec uprostřed dlouhých bojů s Matyášem zemřel. Na jeho radu si pak čeští páni zvolili za krále Vladislava II. Jagellonského z Polska.

V této době někteří husité založili nové náboženské učení. Odmítali všechno násilí, vzdali se majetku a chtěli žít pospolu v chudobě a zbožnosti jako bratři a sestry. Proto se jim říkalo čeští bratři. Vydali mnoho překrásných knih, do češtiny přeložili také bibli. Jiří z Poděbrad je zprvu podporoval, později je začal pronásledovat jako kacíře a bratři se museli skrývat.