Zasloužil se o rozvoj českého vinařství. Roku 1333 nechal přivézt z Burgundska kvalitní odrůdy vinné révy a rozdal je vinařům. 16.února 1358 vydal privilegium a majestát na vysazení vinic ve třech mílích okolo Prahy, to je v okruhu asi 20 kilometrů. Majitelé pozemků v této oblasti měli začít s výsadbou do 14 dní, nebo je měli pronajmout pěstitelům vína. Zpočátku měli nárok na desetiletou daňovou úlevu. Český král dostával z každé vinice půl džberu vína. Také se začalo s pálením alkoholu, pálilo se víno, pivo, obilné a sladové zápary.

Karel IV. nezapomněl ani na rybníkářství. Podporoval zakládání rybníků i chov kaprů. Zavedl také chov dosud neznámé ryby, vousaté parmy.

Dbal o bezpečnost zemských silnic. Ty byly budovány rozšiřováním původních zemských stezek. Silniční síť vybudovaná za jeho vlády zůstala bez podstatnějších změn až do nástupu Habsburků na český trůn. Na ochranu proti různým pobertům dal Karel IV. vykácet stromy z okolí silnic na vzdálenost co by kamenem dohodil.

Karel IV. se snažil, aby mezinárodní obchod vedl přes české země. Proto navrhl vybudovat přes 3000 kilometrů dlouhou, převážně vodní tepnu, jež měla spojovat Černé a Severní moře přes Dunaj, dunajsko-vltavský průplav a splavněnou Vltavu a Labe. Protože tato cesta měla procházet přes Prahu, dal tu zřídit loděnice a stavět říční obchodní lodě.

Z doby Karla IV. pochází gravitační vodovod, první svého druhu ve střední Evropě. Zásoboval Pražský hrad a fungoval na principu samospádu. Dodával asi půl litru vody za vteřinu. Ústil do dřevěné kašny blízko královského paláce, odkud se voda odnášela v putnách.