Prodej odpustků povolil papež Jan XXIII., bývalý neapolský pirát a prostopášník, jemuž se podařilo získat titul doktora obojího práva a stát se jedním ze tří tehdejších adeptů na nejvyšší církevní post. Potřeboval získat peníze na kampaň proti svým protikandidátům a odpustky mu připadaly jako výborné řešení.

Papežovi lidé přijeli prodávat odpustky také do Prahy. Král Václav IV. dostával z prodeje odpustků podíl a nechtěl si hlavu katolické církve rozzlobit kvůli Husovi, jenž proti odpustkům veřejně vystupoval. A tak dal v roce 1412 popravit tři tovaryše, kteří se zúčastnili protiodpustkových bouří. Jejich smrt však vyvolala nečekaně velkou nevoli prostých lidí, mladíci byli v Betlémské kapli prohlášeni za mučedníky. Papeže to rozčililo, nad Husem vyřkl papežskou klatbu, Betlémskou kapli nařídil zbořit a nad Prahou vyhlásil interdikt. To bylo opatření s obrovským dosahem. Znamenalo, že dokud bude Jan Hus pobývat ve městě, nesměly se v něm konat žádné mše, křty ani pohřby.